Jdi na obsah Jdi na menu
 


Počátky Auschwitz

     

        Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim) je asi čtyřtisícové městečko v jižním Polsku. Za druhé světové války bylo pohlceno rozpínající se německou „Říší“. Na rozkaz Heinricha Himmlera ze 27.dubna 1940 zde byl v bývalých kasárnách polské armády založen koncentrační tábor (později spíše vyhlazovací). Velitelem tábora byl jmenován Rudolf Höss. Na vybudování tábora se podíleli vězni z koncentračního tábora v Dachau. Funkci dozorců vykonávali příslušníci oddílů SS a také němečtí kriminálníci z koncentračního tábora Sachsenhausen (i ti byli v očích nacistů pořád nadřazeni Polákům, Sovětům, Židům aj.). 19. června 1940 začalo vysidlování polského obyvatelstva z okolí tábora. Vznikl tak prostor vytyčený pro zájmy tábora o rozloze asi 40 čtverečních kilometrů. Prvními vězni byli také především Poláci, v březnu 1941 jich zde bylo skoro 11 000. Tábor Auschwitz I byl určen převážně mužským vězňům, v letech 1941-1942 pak sovětským válečným zajatcům, pro které byl v rámci tábora vytvořen speciální sektor. S těmito lidmi bylo nakládáno obzvláště krutě, během pár měsíců zůstala z 10 000 vál.zajatců naživu ani ne desetina. Tento „zbytek“ pak byl přemístěn do právě vznikajícího tábora u vesnice Březinka (něm. Birkenau), vzdálené asi 3 km od Osvětimi. Po tomto přesunu byl v Auschwitz I zřízen ženský tábor, který byl od toho mužského oddělen vysokou zdí. I ženy byly ale v srpnu 1942 přemístěny do tábora Birkenau, takže takto izolovaný tábor (tvořený bloky 1-10) byl opět přidružen ke zbytku areálu. Tábor se během let dále rozrůstal, tvořily ho 3 hlavní tábory, Auschwitz I, Auschwitz II-Birkenau, Auschwitz III-Monowitz a více než 40 podtáborů.